Cvočkař Danda

Z Zpevnik 555
Přejít na: navigace, hledání

Text

Aktuální (?) oddílový text var. "Hojta"

Hustou tmou noční jdou dvě hyeny,
když přišly ke zdi, stáhly haleny,
zavřely voči, protože jim svítily,
aby Dandu zabily.

Cvočkařem byl Danda, bejvala s ním švanda,
když v hospodě seděl, žádnej nic nevěděl (netušil).
Netušil (nevěděl), že v noci do zlý přijde moci
Cimera a Jurenskýho.

Bijou jedna – dvě, Danda domů jde
a když tam přijde, mezi ty dvě zdě,
Cimera naň skočí
a praští ho do vočí.

Bodali ho nožma, nože měli vostrý,
Bodali ho pořád do žeber i do zad,
až mu Jurenskej propích plíce (P-ccccc…)

Přišli četníci na místo činu,
aby změřili krve kalužinu,
aby chytili, ty dva raubíře,
co zabili Dandu cvočkaře

Teď tam Danda leží, nedaleko dveří,
má na sobě deku, nehejbá se z fleku,
Ani ten pes policejní, co nad něho není,
Stopu vraha nenašel...

Cvočkařem byl Danda, bejvala s ním sranda(švanda),
když v hospodě seděl, žádnej nic nevěděl (netušil).
Netušil (nevěděl), že v noci do zlý přijde moci
Cimera a Jurenskýho.

Noty

Cvockar danda.png

Varianty

Píseň strašlivá o hrozném mordu, se stal v lese na křižovatce cest mezi Branovem a Vsí Karlovou, kde se dodnes říká U zabitýho cvočkaře.

(Tato verze vznikla kompilací několika útržkovitých vzpomínek z různých zdrojů. Zkompilovali Křivoklátští hudci.)

Hustou tmou noční jdou dvě hyeny,
když přišly ke zdi, stáhly haleny,
zavřely voči, protože jim svítily,
aby Dandu zabily.

Cvočkařem byl Danda, bejvala s ním sranda(švanda),
když v hospodě seděl, žádnej nic nevěděl (netušil).
Netušil (nevěděl), že v noci do zlý přijde moci
Cimera a Jurenskýho.

Bijou jedna – dvě, Danda domů jde
a když tam přijde, mezi ty dvě zdě,
Cimera naň skočí
a praští ho do vočí.

Byl Vám to mord hrozný, bodali ho nožmi,
nože měli dlouhý a křičeli „pojdi!“
Bodali ho pořád do prsou i do zad,
až mu Jurenskej propích plíce (P-ccccc…)

Danda pobitej padá do bláta,
z tváře mu visí masa záplata.
Marně měsíček z mraků vyhlíží,
už ho žádnej nesklíží.

Ty hyeny podlý pak mu všechno zbodly,
stáhly z něho boty, sako i kalhoty.
I ty zlatý zuby vyrvaly mu z huby,
všecko daly do frcu.

K ránu cvočkaře Dandu sebrali,
s fůrou na káře k špitálu jeli.
Sešívat ho tam bude doktor dnes,
chudák zkusí jako pes.

Tak tam Danda leží, nedaleko dveří,
má na sobě deku, nehejbá se z fleku,
nemůže pít pivu, je mu z toho blivo,
čeká na svou hodinku.

Přišli četníci na místo činu,
aby změřili krve kalužinu,
aby chytili, ty dva raubíře,
co zabili Dandu cvočkaře.

Cvočkařem byl Danda, bejvala s ním sranda(švanda),
když v hospodě seděl, žádnej nic nevěděl (netušil).
Netušil (nevěděl), že v noci do zlý přijde moci
Cimera a Jurenskýho.

Stará Dandová brečí u kamen,
Že už s Dandou je navěky ámen
A ty lotři dva, vraždit budou znova,
dyť jsou voba z Branova.

Povídali prve, že tam bylo krve
na tři hrnce nový, vosmižejdlíkový.
Ani ten pes policejní, co nad něho není,
stopu vrahů nenašel.

Z toho mládenci poučení mějte,
pivo v hospodě, že nechlastejte,
neboť pak jistě i když nechcete,
na hyeny padnete.

Jděte raděj k vodě, k lesu ve přírodě,
v každý roční době zazpívejte sobě.
A při písni zpěvu najděte si děvu,
milujte ji velice.


Šlapeto

Už to kdekdo ví, už to hudci hudou,
že na volšanským hrobě čerstvý věnce budou,
už to kdekdo ví, co se Dandovi
stalo včera vo půlnoci.

Pustou noční tmou šly dvě hyeny,
vylezly na zeď, stáhly haleny,
zavřely voči, páč jim svítily,
aby Dandu zabily.
Cvočkářem byl Danda, bejvala s nim sranda,
když v hospodě seděl, žádnej nic nevěděl,
že von týhle noci přijde do zlý moci
Cimra a Jurenskýho.

Bylo k půlnoci, Danda domů jde,
a jak tak přijde mezi ty dvě zdě,
tu naň Jurenský s Cimrem vyskočí
a praští ho do vočí.
Byl to mord moc hrozný, bodali ho nožmi,
měli nože dlouhý a křičeli: pojdi,
bodali ho pořád do prsou i do zad,
až mu jeden natrh plíce.

Danda pobitej padá do bláta,
z tváře mu visí masa záplata,
marně měsíček z mraků vyhlíží,
nikdo už ho nesklíží.
Ty hyeny podlý mu pak všecko zbodly,
stáhly z něho boty, sako i kalhoty,
i ty zlatý zuby vyrvaly mu z huby,
všecko daly do frcu.

Přišli četníci na místo činu,
aby změřili krve kalužinu,
aby chytili ty dva raubíře,
co zabili cvočíře.
Vyteklo z něj krve, povídali prve,
čtyři hrnce nový, vosmižejdlíkový,
přec ti lotři voba vraždit budou znova,
vždyť jsou přece z Hlubočep.

K ránu cvočkáře Dandu sebrali,
s fůrou do města k špitálu jeli,
sešívat ho tam bude doktor dnes,
chudák zkusí jako pes.
Už tam Danda leží nedaleko dveří,
má na sobě deku a nemůže z fleku,
že nemůže pívo, z toho je mu blívo,
čeká na svou hodinku.

A už je s Dandou na věky ámen,
stará Dandová sedí u kamen,
vzlyká potichu, slzy jí kanou,
snad ty lumpy dostanou.
Však pes policejní, nad kterýho nejni,
nechyt stopu vraha, ten se směje: haha,
neb už funus bude, mnoho lidí pude
na tu cestu poslední.

Z toho mládenci jasně vidíte,
že tuze chlastit raděj nesmíte,
kdyby Danda byl tolik nechlastil,
hyeny by vobelstil.
Je-li možno kdesi, děvče namluvte si,
a při víně zpěvu milujte tu děvu,
pijte radši s mírou, ona bude s vírou
čekat na vaše činy.


Orchestr Péro za kloboukem [1]

Pustou noční tmou šly dvě hyeny,
vylezly na zeď, stáhly haleny,
zavřely oči, neb jim svítily,
aby Dandu zabily.
Cvočkařem byl Danda, bejvala s ním sranda,
když v hospodě seděl žádnej nic nevěděl,
že on týhle noci do zlý přijde moci
Cimra a Jurenskýho.

Bylo k půlnoci, Danda domů jde,
a jak tam přijde mezi ty dvě zdě,
tu naň Jurenský ze tmy vyskočí
a praští ho do očí.
Byl to mord moc hrozný, bodali ho nožmi,
měli nože dlouhý a křičeli: Pojdi!
Bodali ho porád do prsou i do zad,
až mu natrhli plíce.

Danda pobitej padá do bláta,
z tváře mu visí masa záplata.
Marně měsíček ze tmy vyhlíží,
žádnej už ho nezklíží.
Ty hyeny podlý mu pak všecko zbodly,
i ty zlatý zuby vyrvaly mu z huby.
Stáhly z něho boty, sako i kalhoty,
všecko daly do frcu.

Přišli četníci na místo činu,
aby změřili krve kalužinu,
aby chytili ty dva raubíře,
co zabili cvočíře.
Vyteklo mu krve, povídali prve,
čtyři hrnce nový, osmižejdlíkový.
A přec lotři oba budou vraždit znova,
vždyť jsou přeci z Hluboše.

K ránu cvočkaře Dandu sebrali,
dolů do města k špitálu jeli.
Sešívat ho tam bude doktor dnes,
zkusí chudák jako pes.
Ten nebožák leží nedaleko dveří,
má na sobě deku a nemůže z fleku.
Nesmí už pít pivo, je mu při tom blivo,
čeká na svou hodinku.

A už je s Dandou na věky amen,
stará Dandová sedí u kamen.
Vzlyká potichu, slzy jí kanou,
zda ty lumpy dostanou.
Leč pes policejní, nad kterýho nejní,
nechyt stopu vraha, ten se směje: Ha ha!
A už funus bude, mnoho lidí pude
na tu cestu poslední.

Z toho mládenci jasně vidíte,
že tuze chlastat raděj nesmíte.
Kdyby Danda byl tolik nechlastil,
hyeny by obelstil.
Je-li možnost kdesi, děvče namluvte si,
a při víně, zpěvu, milujte svou děvu.
Pijte však jen s mírou, ona bude s vírou
čekat na vaše činy.

Šalalala, šalalalala, šalalalala, uá!

Poznámky

Cvočkař Danda byl obchodníkem s železářským zbožím. Pocházel z Bavorska a živil se tím, že nakupoval od kovářů (cvočkařů) na podbrdsku ručně kované hřebíky a rozvážel je po berounsku, zbirožsku, rakovnicku a žatecku, někdy i do Prahy a Bavorska. Roku 1753 byl nalezen mrtvý a oloupený, s tělem posetým bodnými ranami. Ležel v místech, kde cesta začínala klesat do údolí Klucné, jen kousek za odbočkou na Branov. Karlova Ves tehdy ještě neexistovala, takže ke zločinu došlo na velmi opuštěném místě v lesích. Vrahy, nazývanými hyeny v lidské kůži, byli dva bratři Staňkové z Branova. Procesí na Svatou horu se každoročně u obrázku na místě vraždy modlila za Dandovu duši. Roku 1843 poutníci již zašlý obrázek obnovili a roku 1881 jej nechal princ Emil Furstenberk znovu namalovat. Na místě mordu cvočkaře Dandy byla mezi Bránovem a Karlovou Vsí cvočkaři Dandovi v roce 2007 vyvěšena nová dřevěná malovaná pamětní cedule, jejímž autorem je Miroslav Panenka. [2]

Obdobný příběh ale pochází také z Hluboše z doby mezi světovými válkami. Jedna z kramářských písní, kterou složili příbramští studenti se jmenuje: „Cvočkařem byl Danda“ a popisuje „ ohavný čin“, jenž se stal v Hluboši. Když se totiž cvočkař Danda vracel z hospody domů, přepadli ho ve zdích dva lapkové a pořádně ho ztloukli. Nebyla to vražda, jak se zpívá, protože Danda se brzy uzdravil a z celé příhody si dělal legraci. Danda byl zvláštní, veselý člověk. Později, v roce 1939 si přivydělával jako ponocný a hrdě prohlašoval, že jemu nebude nikdo poroučet. Při jedné noční službě jej na návsi zatkla německá policie a zavřela ho v hospodě u Petáků. Ráno nevěděli co s ním mají dělat, tak ho pustili. Danda později říkával, že to byla jeho nejhorší noc života, protože byl celou noc v hospodě a nevypil ani jedno pivo. Dožil se skoro sta let. [3]


--Reyp 12. 10. 2015, 20:16 (UTC)